REKULTIVACE
Doly vytvářejí přírodu
Důlní činnost dala na Ostravsku a Karvinsku vzniknout řadě biologicky cenných lokalit. V bezodtokých kotlinových propadech vznikly mokřady a jezera, v nichž žijí chráněné živočišné i rostlinné druhy vytlačené z území osídlených člověkem. Na odvalech se nacházejí stanoviště teplomilných a suchomilných rostlin. Přechodná útočiště zde nacházejí také táhnoucí ptáci. Mimo jiné také citlivým rekultivacím po ukončení těžební činnosti Ostravsko a Karvinsko vděčí za to, že patří k těm oblastem České republiky, které se mohou chlubit vysokým zastoupením chráněných a vzácných druhů rostlin i živočichů.
Historie rekultivací
První pokusy o zazelenění hald a odvalů prováděli spontánně havíři z blízkých kolonií.
Za účelem návratu krajiny do původního stavu byl v roce 1954 vypracován program rozsáhlé asanace a rekultivace ploch v ostravsko-karvinském revíru (OKR). V rámci programu byla u tehdejšího národního podniku OKR - Báňské stavby Ostrava zřízena dvě rekultivační střediska, která se později, v reakci na zvyšující se požadavky na rekultivační a asanační práce, stala základem pro samostatný národní podnik OKR - REKULTIVACE.
V rámci polistopadových organizačních změn se podnik stal odštěpným závodem OKD, který se v roce 1991 přeměnil na akciovou společnost s většinovým podílem OKD. V současnosti zajišťují rekultivační práce pro OKD externí subjekty.
Společnost OKD si plně uvědomuje, že důlní činnost poškozuje okolní krajinu, a proto je jedním z jejích dlouhodobých cílů úprava krajiny poškozené těžbou tak, aby byly zahlazeny následky hornické činnosti a krajina mohla opět sloužit k jiným než těžebním účelům. Firma prostřednictvím sanačně-rekultivačních akcí vrací krajinu zpět přírodě a lidem.
Hornickou krajinu modelují především poklesy, případně odvaly (haldy) a usazovací nádrže. Někdy se tyto oblasti navracejí přírodě samovolně a vytvářejí přitom biologicky cennou krajinu. Velký rozsah těžby na Karvinsku, těžba na Ostravsku, která byla ukončena, se však neobejde bez racionálního a systematického přístupu k obnově oblasti zasažené hornickou činností.
Asanačně-rekultivační práce představují výrazné a časově i finančně náročné zásahy do krajiny. Řeší poklesové kotliny, likvidují staré kalové nádrže nebo upravují odvaly hlušiny. Rozsah rekultivačních cílů je velmi rozmanitý a dá se shrnout do dvou navazujících etap:
- technickou rekultivaci - tvarování území, obnovu vodotečí, přeložky inženýrských sítí atd.
- biologickou rekultivaci - ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění...), vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy
Území může být rekultivováno na množství kultur, dle požadavků orgánů státní správy a dohod s jednotlivými obcemi. Sanační a rekultivační práce se provádějí dle platných územních plánů a v závislosti na požadavcích správních orgánů.