HISTORIE SPOLEČNOSTI

Zárodky pozdější společnosti OKD

Ostravské černé uhlí využívali lidé už v pravěku, organizovaná těžba však má kratší historii trvající přibližně 200 let. Po celou dvousetletou historii těžby uhlí na Ostravsku tu probíhalo dobrovolně, jindy méně dobrovolně spojování menších těžebních podniků do větších celků, které lépe odolávaly konkurenci a měly lepší stabilnější pozici na trhu. Před druhou světovou válkou zde působily už jen čtyři těžební společnosti:

• Báňská a hutní společnost
• Vítkovické kamenouhelné doly v Moravské Ostravě
• Severní dráha Ferdinandova a. s. v Moravské Ostravě
• Kamenouhelné doly a koksovny Jana Wilczka ve Slezské Ostravě

Zárodek pozdější společnosti OKD vznikl po druhé světové válce, kdy byla těžba a s ní související činnosti zcela podřízeny německému válečnému hospodářství. Krátce nato dekret prezidenta republiky č. 100/45 znárodnil všechny doly a některé další průmyslové podniky v celé republice. Na jeho základě byl 7. března 1946 se zpětnou platností od 1. ledna 1946 zřízen národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, do něhož bylo začleněno celkem 32 dolů, 9 koksoven, 10 báňských elektráren, železárny v Třinci a Vítkovicích a několik dalších průmyslových podniků.

50. léta 20. století

K další změně došlo roku 1953, kdy byl tento podnik se zpětnou platností k 31. prosinci 1951 zrušen a byl zřízen Kombinát OKD, který měl funkci hlavní správy. Řídil činnost nově zřízených podniků od roku 1955 nazývaných trusty.

Ani toto uspořádání nevydrželo dlouho. Bylo zrušeno roku 1957, aby následujícího roku vznikly tzv. výrobně hospodářské jednotky (VHJ). Kombinát OKD nahradilo Sdružení OKD. Dosud samostatné koksovny se staly závody tohoto nového podniku.

Ostravsko-karvinské doly

Další reorganizace proběhla 1. července 1965. Rozšířením pravomocí došlo i ke změně názvu na Ostravsko-karvinské doly. V čele tohoto trustu podniků stálo oborové ředitelství, jemuž byly podřízeny všechny hospodářské organizace bývalého Sdružení OKD. Následně roku 1977 byla zřízena státní hospodářská organizace OKD, koncern se sídlem v Ostravě. Ta byla zrušena 31. prosince 1988, aby mohl 1. ledna následujícího roku vzniknout státní podnik OKD.

Zřízení akciové společnosti a restrukturalizace

V důsledku národního hospodaření, kdy revír dlouhodobě plnil vysoké těžební požadavky nad rámec svých kapacitních možností, a nedostatečných investic do rozvoje se OKD na počátku 90. let ocitla v tíživé ekonomické situaci. Potřebu transformace podniku umocnil přechod na tržní ekonomiku v roce 1989.

K 31. prosinci 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a jako právní nástupce byla 1. ledna 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) s výhradní majetkovou účastí státu. Společnost OKD, a.s., poté zahájila proces restrukturalizace: důlní i povrchové činnosti byly sloučeny do větších organizačních celků a byly vytvořeny vnitřní organizační jednotky (VOJ) a dceřiné společnosti OKD.

Zásadními kroky v restrukturalizaci podniku byly rychlý útlum ostravských dolů, následné snižování stavu pracovníků a postupná privatizace podniku. V období let 1990 – 2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru na území o velikosti 180 km2.

Privatizace

V roce 1998 došlo ke změně ve vlastnické struktuře OKD. Stát ztratil svůj většinový podíl a majoritním vlastníkem se stala společnost KARBON INVEST, a.s. Ta na podzim roku 2004 odkoupila státní podíl a stala se hlavním akcionářem OKD (95,89 % akcií). Ještě téhož roku získala většinový podíl v koncernu KARBON INVEST, a. s., společnost RPG Industries Ltd. se sídlem na Kypru, vlastněná skupinou mezinárodních institucionálních a soukromých investorů v čele s českým finančníkem Zdeňkem Bakalou. Koncem roku 2005 fúzovala do OKD těžební společnost ČMD.

V prosinci 2005 představenstvo OKD schválilo záměr rozdělení společnosti. Tento proces byl završen zánikem předcházející společnosti OKD výmazem z obchodního rejstříku a vznikem několika samostatných subjektů jako právních nástupců. Hlavní (těžební) činnost přešla na nástupnickou společnost OKD, a. s. (s novým IČ a DIČ). Ostatní činnosti, které přímo nesouvisely se základní těžební činností, byly v rámci rozdělení vyčleněny do dalších nástupnických společností.

Od počátku roku 2006 probíhala restrukturalizace těžební společnosti. Do OKD byly začleněny Českomoravské doly s jediným činným závodem, Dolem ČSM. Ke dni 31. května 2006 firma OKD, a. s. formálně zanikla a její jmění přešlo na několik nástupnických společností (OKD, Mining, a. s., RPG Trading, s. r. o., RPG Transport, s. r. o., RPG Gas, s. r. o., RPG RE Residential, s. r. o., RPG RE Commercial, s. r. o., RPG RE Land, s. r. o.). Ke stejnému datu byla společnost OKD, Mining, a. s. přejmenována na OKD, a.s. a jejím stoprocentním vlastníkem se stala společnost New World Resources (NWR) registrovaná v nizozemském Amsterdamu.

Produktivita, bezpečnost a společenská odpovědnost

V roce 2008 představila OKD svůj Program optimalizace produktivity (POP 2010), ve kterém se do revíru pořídily nové razicí a dobývací technologie za téměř jedenáct miliard korun. Díky tomu společnost zaznamenala v následujících dvou letech v průměru 15% nárůst těžby v každém porubu a mohla zpřístupnit zásoby uhlí ve slojích, které s dřívějšími technologiemi z technických či ekonomických důvodů dobývat nemohla. Zároveň s POP 2010 odstartoval i program Safety 2010, v němž bylo proinvestováno přes půl miliardy korun na nákup moderních ochranných osobních pracovních pomůcek. POP 2010 i Safety 2010 také znamenaly pokles pracovních úrazů na šachtách v revíru.

V roce 2008 založila OKD firemní Nadaci OKD, do níž pravidelně přispívá. Nadace OKD podporuje neziskovou sféru od sociálních služeb po udržování hornických tradic, myslí i na zaměstnance dárcovských firem, kteří se angažují ve svém volnu v neziskových organizacích, a samozřejmě i na hornické sirotky ze Spolku svatá Barbora, který OKD založila v roce 2004 na podporu dětí, jimž zahynul rodič v důsledku pracovního úrazu.

Z iniciativy OKD vzešlo v roce 2008 také dočasné obnovení českého hornického učňovského školství. Současně vznikl také projekt Akademie OKD, jehož cílem bylo jednak zajistit si nové pracovníky a vychovat mladou hornickou generaci a také podporovat děti zaměstnanců společnosti v jejich studiu na středních i vysokých školách s technickým zaměřením formou měsíčních stipendií. Noví pracovníci se připravovali na Střední škole techniky a služeb v Karviné a Střední škole v Havířově-Šumbarku.

V roce 2011 vyhlásila OKD program Perspektiva 2015 jako pokračování programu POP 2010, s cílem pečovat o lidské zdroje, zvyšovat produktivitu práce, snižovat počty úrazů a důsledněji využívat uhelné zásoby.

V souvislosti s mimořádně náročnými podmínkami na trhu s černým uhlím prošla firma v roce 2013 celkovou restrukturalizací, jejíž součástí bylo také přestěhování sídla společnosti z Ostravy na Závod Důl Darkov do Karviné a vytvoření jednoho centrálního managementu pro všechny doly. Restrukturalizace pokračovala i v následujícím roce.

V souvislosti s optimalizací počtu pracovníků připravila v roce 2014 firma pro odcházející zaměstnance program Nová šichta. Ten pomáhá s hledáním nového pracovního uplatnění, případně se startem vlastního podnikání.

V roce 2015 schválila vláda ČR novelu zákona o důchodovém pojištění, podle níž mohou horníci, kteří odpracovali v podzemí 3300 směn, odcházet do řádného důchodu v 58 letech a do předčasného ještě o tři roky dříve.

Insolvence a přechod pod státem vlastněný podnik

Kvůli propadu cen uhlí na světových trzích a předluženosti společnosti se OKD ocitla v roce 2016 v krizi. Úpadek řešila vyhlášením insolvenčního návrhu. Věřitelé, insolvenční správce i ostravský krajský soud následně schválili reorganizační plán a OKD přešla v roce 2018 z majetku společnosti NWR pod státem vlastněný podnik PRISKO, ovládaný Ministerstvem financí ČR, který je také jeho jediným akcionářem. V souvislosti s insolvencí došlo k útlumu Dolu Paskov. Poslední vozík byl vyvezen 31. března 2017.

20. prosince 2018 došlo v OKD k nejhoršímu důlnímu neštěstí v její novodobé historii. Po výbuchu metanu v 29. sloji na Dole ČSM-Sever přišlo o život dvanáct polských horníků a jeden jejich český kolega. Dalších deset utrpělo zranění. Výsledky vyšetřování byly oznámeny až v lednu 2023: Neštěstí způsobila nešťastná shoda okolností, které se bohužel nedalo předejít.

Útlum hornické činnosti

V roce 2019 byla k 31. říjnu ukončena těžba na Dole Lazy, v roce 2021 skončilo ke dni 23. února dobývání uhlí na Dole Darkov a 27. února také na Dole ČSA.

V revíru zůstal jediný činný důl ČSM s lokalitami Sever a Jih.

Epidemie onemocnění covid-19 se nevyhnula ani revíru OKD a v létě roku 2020 dokonce vedla k přerušení těžby v porubech, ražeb na čelbách i likvidace dokopaných kapacit a vybavování nových. Na šachtách zůstali pouze lidé zajišťující jejich zabezpečení.

V roce 2019 se vůbec poprvé v historii nestal v OKD žádný smrtelný pracovní úraz. Tento trend pokračoval i v letech 2020 a 2021.

Plán ukončení hornické činnosti a další pokračování OKD

V závěru roku 2022 představila jediná a poslední česká černouhelná společnost OKD v reakci na stávající energetickou situaci v Česku střednědobý výhled, podle nějž ve své činnosti nadále postupuje.  Přepokládá pokračování těžby do konce roku 2025 s možným přesahem do roku 2026 do vytěžení posledních porubů, aby pomohla zabezpečit dodávky uhlí pro výrobu tepla a elektřiny. Poté plánuje Důl ČSM uzavřít. Po ukončení těžby bude provádět technickou likvidaci dolu a připravuje se také na další podnikání v oblasti výroby uhelných směsí a zelené energie.